 |
|
Základní stanovisko Na dvacet tisíc svetových bankéru, ekonomu a financníku prijede ve dnech 26. - 28. zárí 2000 do Prahy, aby se zde zúcastnili 55. výrocního zasedání Skupiny Svetové banky (SB) a Rad guvernéru Mezinárodního menového fondu (MMF). Prestižní akce svetové ekonomické elity, první svého druhu ve strední a východní Evrope, má zcela zásadní význam. Delegáti se zde sejdou, aby navrhli schéma úplného rozšírení liberalizace svetové ekonomiky, kterou vydávají za prostredek k vyrešení problému kdekoli na svete. Tento názor však nesdílíme. Ekonomickou globalizaci i politiku SB a MMF naopak považujeme za jednu z hlavních prícin vážných problému soucasného sveta, nikoli jako nadeji pro trpící vetšinu lidstva ci jako šanci na zastavení destrukce životního prostredí. Toto zasedání je naopak výzvou všem, kterým není soucasný stav sveta lhostejný. MMF a SB jej totiž svojí politikou již více než 50 let negativne ovlivnují. V této souvislosti pripomínáme, že zasedání si vyžádá nejméne 600 milionu korun z našich daní, kterých je potreba v sociální sfére, zdravotnictví, školství, ochrane životního prostredí atd. V procesu ekonomické globalizace, který predstavuje odstranování vlivu státu na volný pohyb nadnárodního kapitálu, hrají obe instituce skutecne klícovou roli. Svou ekonomickou politikou otevírá MMF i SB a její skupiny rozvojové zeme (za než považují podle míry HDP též Ceskou republiku) zahranicním investorum a jejich spekulantským zámerum. MMF i SB pritom priznávají že se rídí pouze ekonomickými kritérii a ochotne tedy podporují ruzné diktátorské režimy. Není divu, samy tyto instituce totiž demokratické nejsou - podíl na rozhodování v nich se rídí množstvím vložených penez podle zásady "kolik dolaru, tolik hlasu". V rámci programu strukturálních úprav (Structural Adjustment Program - SAP´s) MMF a SB tvrde urcují pravidla hry pri poskytování pujcek rozvojovým zemím: podminují je deregulací, liberalizací a privatizací. Tyto úpravy posilují pozici nadnárodního kapitálu, postavení vetšiny obyvatel rozvojových zemí ale ješte dále zhoršují. Omezení sociálních a ekologických pravidel (která by investorum "prekážela") a škrty ve verejných výdajích mají za následek nedostupnost zdravotnictví a vzdelání, prudké zvyšování cen základních potreb, propouštení, nezamestnanost a omezování odborových práv. Zvlášt nicivé jsou dopady na zemedelství, kde je likvidována výroba zamerená na místní sobestacnost a zeme jsou tlaceny k pestování monokultur na vývoz, což zpusobuje nedostatek potravin, v nekterých státech také hladomory. Tragické jsou též dopady cinnosti MMF a SB na životní prostredí - megalomanské projekty SB mají za následek likvidaci lokálních ekosystému a také nucené presídlování milionu lidí. Hlavním cílem techto programu je umožnit vstup zahranicního kapitálu spekulativní povahy, který ve skutecnosti neprispívá k tvorbe žádných hodnot. V jednotlivých zemích pouze využívá absence sociálních a ekologických pravidel, ovládá trhy a likviduje i celá prumyslová odvetví. Politika vnucovaná MMF a SB tak vetšinou ke slibovanému ekonomickému rustu nevede. Jedinou stopou po ní zustává dluh a aby ten dále nerostl, jsou jednotlivé zeme nuceny platit znacné cástky alespon na umorování úroku z nej. Neuprímné a nepresvedcivé je pak argumentování prílivem zahranicních investic. Zhruba 40 tisíc príslušníku financní oligarchie dnes kontroluje 80 % svetového obchodu. Majetek dvou stovek nejbohatších je vyšší, než spolecný príjem 41 % svetové populace. Pres 250 milionu detí na svete musí v nelidských podmínkách pracovat kvuli prežití. Asi 17 milionu detí každý rok umírá na lehce vylécitelné nemoci. Taková podoba soucasného sveta však není nevyhnutelná - je pouze logickým následkem usporádání, v nemž je zvyšování zisku tech nejbohatších jedinou respektovanou hodnotou. Nemyslíme si, že se tomuto stavu lze postavit jen lobbyingem u institucí typu MMF ci SB. Daleko více klademe duraz na hnutí zezdola, na nemž se podílí ruznorodé skupiny jako jsou odbory, nezamestnaní, malí rolníci ci bezzemci, ekologické iniciativy, radikálne demokratické politické organizace a další. Nalezení alternativy ke stávajícímu spolecenskému modelu je podle nás naléhavou potrebou. Veríme však tomu, že proti globalizaci nelze postavit ochranárskou politiku státu, který již ostatne ukázal, jak ochotne nadnárodním korporacím podléhá. Domníváme se, že alternativou je spolecnost založená ne na zisku nekolika, ale na skutecných potrebách spolecnosti, na hodnotách solidarity, vzájemné pomoci a trvale udržitelného zpusobu života. Prestože na hlubší príciny soucasných vážných svetových problému a koncepty jejich rešení zastáváme rozdílné pohledy, zárijové zasedání SB a MMF považujeme za výzvu tak naléhavou, že jsme založili platformu Iniciativu proti ekonomické globalizaci - Praha 2000. V žádném prípade nejde o novou organizaci s vlastním programem, ale o demokratický nástroj vzájemné komunikace a koordinace mezi ruznými skupinami, které se chystají na zasedání SB a MMF reagovat. Mela by napomoci širší propagaci akcí, které tyto skupiny porádají. V jejím rámci chceme spolecne nekteré manifestacní, osvetové i kulturní akce usporádat. Hlavní z nich by mel být i kontrasummit, na nemž by se diskutovaly konkrétní škodlivé aspekty ekonomické globalizace a hledání alternativ k tomuto procesu. Iniciativa proti ekonomické globalizaci - Praha 2000 je otevrena všem svobodomyslným jednotlivcum i skupinám, které se chtejí k výrocnímu zasedání MMF a skupin SB vyjádrit. Nabízíme tuto iniciativu jako prostredek, který za zachování programové autonomie ruznorodých skupin ješte více zesílí jejich hlas. Obdobná zasedání institucí ekonomické globalizace se setkávají se stále silnejším odporem široké verejnosti. Ten musí zaznít i v Praze. Proti globalizaci kapitálu postavme globalizaci solidarity. Podporu ci souhlas se Základním stanoviskem Iniciativy proti ekonomické globalizaci - Praha 2000 lze ucinit prostrednictvím e-mailové adresy antimmf@hotmail.com. Uvítáme i sdelení o forme spolupráce a pomoci, vcetne šírení tohoto stanoviska. V
Praze, dne 1.3.2000 |